Léčíme se inzulínem a nemůžeme jíst.
Situace ,kdy není pacient s diabetem mellitus 1. typu schopen přijímat potravu, jsou nejen nepříjemné, ale mohou být i nebezpečné.Jak postupovat v případě gastritidy či gastroenteritidy. (gastritida=podráždění žaludeční sliznice-nevolnost a zvracení,gastroenteritida=nevolnot, zvracení doprovázené průjmem).
Nejprve si musíme být jisti, že nemáme ketoacidozu.Pro ni svědčí nevolnost, zvracení a zároveň vysoká glykémie, ketony v moči a krvi.Řešení je jednoduché-podat inzulín, v případě nutnosti i opakovaně za častého(každou hodinu)měření glykémie, dokud glykémie nepoklesne do uspokojivých mezí(alespoň pod 15 mmol/l)a obtíže nezmizí.
Pokud zjistíme, že se o ketoacidozu nejedná, ale jde skutečně o otravu jídlem.V případě , že v tuto chvíli:
1-nemáme na běžné jídlo ani pomyšlení-můžeme vyzkoušet neutrální jídlo typu rohlíků či sucharů a podávat inzulín v závislosti na množství sacharidů v nich obsažených.Vzhledem k podrážděnosti žaludku jíme menší množství, ale častěji(každé 2-3 hodiny) a připichujeme inzulín ke každé dávce.Je nutné v těchto případech monitorovat glykemii alespoň při každém jídle,lépe každé 2 hodiny.Dostává-li se hodnota glykémie mimo rozumné meze(pod 5 a nad 12 mmol/l),monitorujeme častěji.Stoupne-li glykémie nad 15 , je vhodné přidat 1-2j inzulínu extra i mimo jídlo a měřit glykémie po 1 hodině.
2-nejsme schopni požít ani suchary-zkusíme cukrovou vodu.Roztok cukru ve vodě připravíme tak, že 50-70g sacharozy(řepný cukr)rozpustíme v 1 litru vody a ten pak popíjíme.Tato situace je již na hraně,neboť správné dávkování inzulínu se velmi obtížně odhaduje a je nutno zvážit vyhledání lékařské pomoci.Dostaneme-li se do této situace a nechceme nebo nemůžeme vyhledat lékaře,pak je nutno počítat s tím, že za den potřebujeme cca 2,5-3 l vody,což při koncentraci 70 g sacharidů/litr znamená přísun 210 g sacharidů/den,tedy obvyklou dávku sacharidů(ale bez tuků a bilkovin).Jeli však součástí obtíží i průjem,pak je nutno počítat s podstatně vyšší ztrátou(a tedy i náhradou)vody.Poměrná část z ní(vše nad zmíněných cca 3l)by však neměla být cukrová.
3-nejsme schopni požít nic,pouze čistou vodu-v tuto chvíli,zejména trvají-li potíže delší dobu, je namístě vyhledání lékařské pomoci.Pokud to z nějakých důvodů není možné,pak měříme glykémii častěji(každou hodinu) a připichujeme inzulín po 1-2j.dle potřeby.Orientačně lze říci, že vždy když stoupne glykémie nad 15 mmol/l.Zde bychom si cílovou hodnotu glykémie měli určit někde kolem 10 mmol/l, neboť riziko hypoglykémie je vysoké.Tyto situace jsou důvodem,proč by každý pacient na inzulínu měl mít doma injekční glukagon.
4-nejsme schopni požít nic-vydáme se na cestu k lékaři či přivoláme jeho pomoc.
Postup diabetika 2.typu léčeného inzulínem(4 denní dávky).Tento pacient je v určité výhodě,protože jeho organismus stále určité množství inzulínu produkuje a riziko ketoacidozy je nepoměrně nižší.Postup je shodný s výše uvedenými doporučeními
