Předpokládá se, že na epidemii diabetu v naší společnosti má hlavní vliv především nezdravý životní styl a tendence celé společnosti k obezitě.Nicméně u každého člověka s diabetem lze také předpokládat jistý podíl geneticky dané vlohy pro cukrovku, díky které se diabetes objeví snadněji a dříve.
Diabetes 1.a 2. typu vzniká na podkladě tzv. polygenní dědičnosti. Polygenní dědičnost si lze představit tak, že mnoho drobných změn v naší DNA změní náš metabolismus nebo nastavení imunitního systému tak, že cukrovka vznikne snadněji než u někoho, kdo drobné změny v genech zodpovědných za diabetes nemá.
Různé polymorfismy, tedy drobné změny vyskytující se na různých místech naší DNA, má ve své genetické výbavě úplně každý.Někteří lidé mají tedy vlohy pro to mít cukrovku, jiní mohou zase dříve onemocnět rakovinou.Každý člověk na světě má ve své DNA vepsány vlohy pro několik nemocí, které se projeví v okamžiku,kdy se takový člověk pohybuje v prostředí příhodném pro její vznik.Polygenní nemoci tedy vznikají jako důsledek působení zevních vlivů-vlivů prostředí u člověka s geneticky daným rizikem.Polygenní riziko pro různé nemoci dědíme do jisté míry od svých rodičů stejně jako prostředí.Děti vyrůstají ve stejném prostředí, učí se od svých rodičů způsobu života(pohodovému, hektickému atd.),přejímají od nich způsob stravování a trávení volného času.V dospělém věku sice většinou měníme místo, kde žijeme,můžeme se snažit i významně změnit způsob života,ale mnoho návyků zůstává stejných, jako měli naši rodiče.Nelze se pak divit, že mnoho civilizačních nemocí včetně např.diabetu 2. typu se v rodinách vyskytuje častěji.
Nicméně mezi lidmi s diabetem jsou také takoví lidé, u kterých diabetes vzniká na tzv. monogenním podkladě.To znamená, že stačí, aby člověk nesl jednu jedinou změnu v jednom konkrétním genu a nemoc,tedy diabetes, u něj vznikne vždy.Prostředí, ve kterém se pohybuje , a životní styl rozhodnou pouze o tom,v jakém věku se diabetes projeví.Tato specifická vloha pro diabetes se navíc přenáší z jedné generace na druhou až s 50% rizikem přenosu nemoci.Diabetes se pak projevuje v rodinách nápadně často, v několika generacích.Takový diabetes označujeme za dědičný, odborně mu říkáme “monogenní diabetes” neboli diabetes MODY (z anglického Maturity-Onset Diabetes of the Young.).Tento typ diabetu mají přibližně 2% všech osob s diabetem.Podezření na dědičnou formu diabetu-MODY je velké, pokud se diabetes objevuje skutečně v každé generaci u člena rodiny nejpozději do 40.narozenin.MODY může mít formu mírnou,té říkáme glukokinázový diabetes.Projevuje se jen mírným zvýšením glykémie na lačno a po jídle.Pokud MODY prokážeme v dětství, pak dítě s glukokinázovým diabetem nemusíme léčit(pozor nezaměnit za diabetes 1.typu , který se v dětsví vyskytuje nejčastěji!!!,a který je bezpodmínečně nutné léčit inzulínem!!!!)Dospělé štíhlé osoby s glukokinázovým diabetem se opět léčit nemusí, obézní někdy potřebují podpořit léky.MODY diabetes může mít nicméně také formu závažnější, může se projevit jako diabetes 1. typu u dopívajícího pacienta,tuto variantu nazýváme HNF-MODY.Správná diagnoza může u tohoto typu být důležitá proto,že u dospívajících s HNF-diabetem lze většinou úspěšně změnit léčbu inzulínem za léčbu tabletami.
Pokud na typ MODY pomýšlíme,pak jej lze prokázat genetickým vyšetřením.
